Ze zákona platí, že obsahem společného jmění manželů v zákonném režimu je vše to, co nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, se zákonnými výjimkami (například dary), včetně společných dluhů, které vznikly za doby trvání manželství. Vznik společného jmění manželů lze nicméně vyhradit i ke dni zániku manželství.
Smluvený režim
Připomeňme, že občanský zákoník stanoví, že snoubenci a manželé si mohou ujednat manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu. Smluvený režim může spočívat v režimu oddělených jmění, v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství, jakož i v režimu rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění v zákonném režimu. Ustanovení o režimu oddělených jmění se použijí obdobně v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství.
O co jde?
Vznik společného jmění manželů až ke dni zániku manželství (nejčastěji právní mocí rozsudku příslušného soudu o tom, že se manželství rozvádí) je v českém právním prostředí nejméně využívanou variantou pro smluvený režim společného jmění manželů. Je to nicméně určitě škoda, protože jeho využití je skutečně praktické.
Podstata tohoto smluveného režimu společného jmění manželů spočívá v tom, že od uzavření manželství se na veškerý nabytý majetek mezi manžely hledí jako na výlučný – mezi manžely tak uzavřením manželství nevzniká žádné společné jmění. Každý z manželů tak nabývá majetek výlučně sám a má také výlučně sám možnost ho zcizovat, bez souhlasu druhého z manželů. Případně manželé nabývají majetek do podílového spoluvlastnictví.
Teprve právní mocí rozsudku o rozvodu manželství (případně smrtí jednoho z manželů) se veškerý k tomuto okamžiku existující majetek nabytý oběma manželi stává součástí jejich společného jmění, přičemž následuje vypořádání SJM neboli společného jmění. V takovém případě zůstane ve výlučném vlastnictví manžela pouze ten majetek, který by do společného jmění nespadal (dary, dědictví), vše ostatní se stane součástí společného jmění, za dodržení dalších zákonných pravidel (dluhy převzaté bez souhlasu druhého z manželů se vznikem společného jmění ke dni zániku manželství součástí SJM nestanou).
Praktický význam tohoto institutu spočívá v tom, že manželé nejsou v průběhu manželství nijak omezování ohledně společného jmění, v okamžiku jeho zániku však mají právo na vypořádací podíl. Tento režim jde zároveň kombinovat s ostatními smluvenými režimy (zejména rozšíření či zúžení).
Kolik to stojí?
Chtějí-li manželé smluvně modifikovat svůj manželský majetkový režim, musejí tak učinit ve formě notářského zápisu.
Výše odměny notáře je stanovena vyhláškou č. 196/2001 Sb., a to buď pevnou částkou, nebo procentuálně z tarifní hodnoty. Konkrétní náklady Vám nicméně vždy vypočte notář dle obsahu jednotlivé smlouvy.
Smlouvu zaneste do Seznamu
Smlouvy o manželském majetkovém režimu, je-li to v nich ujednáno, jinak na žádost obou manželů, se zapisují do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném Notářskou komorou České republiky. Právní účinky zápisu jsou takové, že se manželé mohou těchto smluv vůči třetím osobám vždy dovolat, i když tyto třetí osoby nebyly s jejich obsahem seznámeny, jsou tedy vůči třetím osobám bez dalšího účinné. To je dáno i tím, že tento seznam je veřejně přístupný přes internetovou stránku Notářské komory České republiky.
Bude-li smlouva o manželském majetkovém režimu zapsána do veřejného seznamu vedeného Notářskou komorou České republiky, je třeba k odměně notáře připočíst ještě zhruba 1000,00 Kč.
Více informací na téma SJM a rozvod se dozvíte na našich stránkách rodinavpravu.cz.