Barva dokáže interiér zklidnit, opticky propojit nebo mu dodat charakter. Stejně snadno ale může zvýraznit to, co v prostoru nefunguje. Problém přitom často není v samotné barvě, ale v tom, jak vypadá v konkrétním prostoru a s čím ji kombinujete. Jaké jsou nejčastější chyby při výběru barev do interiéru?
Vybíráte barvu bez ohledu na světlo a konkrétní prostor
Barvu nelze spolehlivě posoudit v obchodě, ani podle fotografie. Její vzhled ovlivňuje množství denního světla, orientace místnosti a také umělé osvětlení.
V pokoji obráceném na sever může stejný odstín působit chladněji, než v místnosti s okny na jih. Během dne se navíc mění. Ráno může vypadat neutrálně, odpoledne tepleji a večer pod umělým světlem získat úplně jiný nádech.
Malý vzorek také neukáže, jak bude barva působit na celé stěně.
„Vzorek je potřeba vyzkoušet přímo v místnosti. Ideálně na více stěnách, protože každá z nich dostává jiné světlo. Sledujte ji, jak se proměňuje během dne a jak na vás působí ráno, večer i při rozsvícených světlech,“ doporučuje interiérová designérka Anke Glut.
Nezohledníte podlahu, nábytek a další pevné prvky
Barva stěny by také měla ladit s prvky, které už v interiéru jsou. Například s podlahou, dveřmi, kuchyňskou linkou nebo sedačkou.
Rozhodující přitom není jen barva jako taková. Záleží i na tom, zda působí teple, nebo studeně. Tyto odstíny se přitom nemusí vylučovat. Naopak jejich vyvážená kombinace může interiéru dodat hloubku a přirozený kontrast. Důležité je, aby jeden směr převažoval a druhý ho pouze doplňoval. Pokud se teplé a studené tóny v prostoru střídají nahodile a bez návaznosti, může celek působit neklidně.
„Barvu stěny nikdy nevybírám samostatně. Vzorek porovnávám přímo s podlahou, dřevem, látkou sedačky nebo kuchyňskými dvířky. Teprve vedle nich je vidět, jestli odstíny opravdu fungují dohromady,“ vysvětluje Anke Glut.
Volíte každou místnost samostatně
Jedna místnost je béžová, druhá zelená a třetí modrá. Každá může sama o sobě vypadat dobře, ale celý byt působí roztříštěně. Místnosti totiž nevnímáme odděleně. Z chodby vidíme do obýváku, z kuchyně do jídelny a při otevřených dveřích se vedle sebe objeví několik barev najednou.
Lepší je vytvořit základní paletu pro celý interiér. Nemusí to znamenat stejnou barvu všude. Jednotlivé odstíny by ale měly mít společný základ a přirozeně na sebe navazovat. V jedné místnosti může být barva dominantní, v jiné se může objevit jen na textiliích nebo doplňcích. Interiér tak nebude jednotvárný, ale pořád bude působit jako celek.
Rozhodujete se podle trendů nebo strachu
Trendy mohou být dobrou inspirací, ale neměly by rozhodovat za vás. Barva, která vypadá skvěle na sociálních sítích, nemusí odpovídat světlu, materiálům ani atmosféře vašeho bytu.
Druhou krajností je strach z výraznějších odstínů. Často se říká, že tmavé barvy místnost automaticky zmenší, zatímco světlé ji zvětší. Výsledek ale ovlivňuje také množství denního světla, výška stropu, velikost místnosti a celkové řešení interiéru. Dobře zvolený tmavší odstín může prostoru naopak dodat hloubku a opticky ho prohloubit.
„Tmavší odstín může zvýraznit architekturu nebo vytvořit klidnější atmosféru. Nemusí být na všech stěnách. Někdy stačí jedna plocha, výklenek, knihovna nebo barevně sjednocená část místnosti,“ doplňuje Anke Glut.
Barvu je potřeba vidět v souvislostech
Dobře zvolený odstín musí fungovat se světlem, podlahou, nábytkem a dalšími místnostmi. Než se rozhodnete, podívejte se na interiér jako na celek. Začněte od prvků, které už v něm jsou, porovnejte jejich podtóny a vyzkoušejte barvu přímo na místě. Právě to často rozhodne, jestli bude výsledek působit přirozeně, nebo budete mít po vymalování pocit, že něco nesedí.