V jednom interiéru se běžně potká dřevěná podlaha, dveře, kuchyňská linka a další nábytek. Nemusí přitom mít stejný odstín ani kresbu. Naopak snaha sladit vše do jednoho dekoru může působit nepřirozeně. Jak různé druhy dřeva kombinovat, aby interiér zůstal sjednocený?
Začněte od prvků, které nelze snadno změnit
Výchozím bodem bývá podlaha, dveře, trámy nebo kuchyňská linka. Jde o velké a trvalé prvky, které v prostoru ovlivňují další rozhodování. Teprve podle nich má smysl vybírat jídelní stůl, komodu a další nábytek.
„Vždycky začínám od dřeva, které už v prostoru je a nebude se měnit. U nové podlahy nebo vestavěného nábytku pak sleduji nejen odstín, ale i to, jak výraznou mají kresbu a jak velkou plochu zaberou,“ vysvětluje interiérová designérka Anke Glut.
Nesnažte se za každou cenu najít stejný dekor
Najít ke stávající podlaze nebo dveřím úplně stejné dřevo bývá složité. I stejný druh může mít jinou kresbu, odstín nebo povrchovou úpravu. Dva téměř shodné dekory pak často působí spíš jako nepovedená napodobenina.
Lépe může fungovat záměrný rozdíl. Ke světlé dubové podlaze lze například zvolit tmavší ořechový stůl. Je zřejmé, že nejde o stejné dřevo, ale kontrast působí promyšleně.
„Pokud nenajdu shodný dekor, nesnažím se mu za každou cenu přiblížit. Raději vyberu dřevo, které je viditelně jiné, ale má podobně přirozený charakter a dobře funguje s ostatními materiály,“ doplňuje Anke Glut.
Sledujte kresbu dřeva, nejen jeho odstín
Při kombinování dřeva se často řeší hlavně to, jestli je světlé, tmavé, teplé nebo studené. Stejně důležitá je ale jeho kresba. Některé dřevo je klidné a téměř jednolité, jiné má výrazné suky, kontrastní letokruhy nebo rustikální povrch. Pokud se v jedné místnosti potká výrazná podlaha, masivní sukovitý stůl a nábytek s dalším nápadným dekorem, prostor může působit přeplněně. Výraznou kresbu je proto lepší vyvážit jednoduššími plochami.
Odlišné dřevo v prostoru zopakujte
Jeden kus nábytku v jiném odstínu dřeva může v místnosti působit nahodile. Když se ale podobný tón nebo materiál objeví ještě na dalším místě, kombinace začne dávat větší smysl.
Tmavší dřevo z jídelního stolu se může zopakovat na rámu obrazu, polici, konferenčním stolku nebo drobném doplňku. Nemusí jít o přesně stejný dekor. Stačí, když mají prvky podobný odstín nebo charakter. Opakování vytváří v interiéru spojení a pomáhá jednotlivé části sjednotit.
Nekombinujte příliš mnoho výrazných dřev najednou
Neexistuje přesné pravidlo, kolik druhů dřeva může v jedné místnosti být. Záleží na velikosti prostoru, množství nábytku i na tom, jak výrazné jednotlivé povrchy jsou. Většinou ale dobře funguje jedno dominantní dřevo, které doplňuje jeden další odstín. Třetí se může objevit v menších detailech.
„Pokud je dřevěná podlaha, dveře, kuchyň, stůl i úložný nábytek pokaždé jiné, celek se snadno rozpadne. Dřevo je navíc potřeba posuzovat i ve spojení s ostatními materiály v interiéru. Textilie mohou jeho výraznost zjemnit, kámen nebo kov vytvořit kontrast a sklo prostor opticky odlehčit. Teprve když spolu fungují všechny tyto prvky, působí interiér vyváženě a přirozeně,“ doporučuje Anke Glut.
Dřevo nemusí být stejné, musí ale fungovat jako celek
Dobře sladěný interiér nemusí být zařízený jedním druhem dřeva. Důležitější je určit si dominantní prvek, hlídat množství výrazných kreseb a vnímat dřevo v souvislosti s ostatními materiály. Když zvolíte záměrný kontrast, jednotlivé odstíny v prostoru několikrát zopakujete a vyvážíte je textiliemi, kamenem, kovem nebo sklem, může kombinace různých dřev působit přirozeněji než dokonale sladěná nábytková sestava.